- Posts tagged blog
- Explore blog on posterous
Potkaceni pokojne demonstrace a rostouci totalitarismus nasi spolecnosti
FROM: KAMARAD --- --- 16:57:10 16.10.2010
nepacî sa ti, ze za tvoje dane stat a mesto stavia megalomansky projekt, ktory znamena zburanie historickej pamaitkovo chranenej vlakovej stanice, zbytocnu komplikaciu dopravnej situacie a likvidaciu historickych parkov, kde strazili ludia stromy pred vytatim este aj po vojne, ked nebolo cim kurit? drz hubu.
ohlasis demonstraciu dva mesiace vopred a mas ju povolenu? drz hubu.
mas 13 alebo 70 rokov, utocis na fizlov alebo tam len stojis a davas na javo, ze s tym nesuhlasis? to je jedno.
mas v ustave garantovane pravo pokojne demonstrovat? neser, lebo prides o zrak.
nastupilo tam proti asi 5000 deckam, studentom, normalnym ludom a dochodcom, nikto nezamaskovany, nikto nehadze kamene, molotovy ani delobuchy, nikto neopusta ohlasene miesto demonstracie, poslu na nich 1,000 najvysinutejsich fasistickych fizlov v plnej polnej, dobre ich zmlatit, odrovnat vodnymi delami a dat im plynu jak v treblinke.
YouTube - 30.09.2010 Stuttgart 21 :Knüppel, Reizgas und Wasserwerfer gegen Parkschützer [720p HD]
MOJE REAKCE:
Myslim, ze znova se opakuje neco jako 1968 unas.
Vnimat takhle: existovala zla doba, utlak, totalita. pak nastala doba uvolneni vztahu, norem, tlaku. lidi si pomalicku zacinaji zvykat, ze muzou mluvit, psat a milovat.
pak se znova pritvrdi a znova to jde vsechno do hajzlu. kdyz jsem byl malej a mladej, hodne jsem psaval a mluvil o tom, ze prece je normalni mit dlouhe vlasy, ciro, chodit v kanadach a hadrach ze sekace, mit nazor, hodne sedet u kompa, hackovat a hulit. byl jsem utlacovanej za vsechno tohle chovani. Pak se to zlomilo. Byl jsem ve ctvrtaku na gymplu pak na vysoke pak jeste nejaky cas. Nastala doba svobody. Cira se dostala do mody, dlouhe vlasy nikdo neresil, dokonce clovek moh bejt i pokerovanej a propichanej treba i v xichte. Hulil kazdej a hacker byl najednou idol chytrejsich divek.
Zvyknul jsem si na to. Nezacal se chovat jinak. Dokonce me ani nesralo, ze je to vsechno moda, to kym jsem byl odjakziva. Pravda, nezacal jsem ani nejak slavit, ze jako se lidi konecne keme chovaji normalne, takjak to melo byt. Proste jsem jen mel dojem, ze lidi jsou asi trosku chytrejsi a normalnejsi [v tom dobrem slova smyslu]. Mam dojem, ze jsem napsal i nejaky ten oslavny blog na tema "je hezke, kdyz i stara blazkova konecne chape, ze jsem pokerovanej a pritom nejsem kriminaknik" Ale ono ouha, ono to bylo jinak. Ona jen dorostla jedna generace, ktera byla takova jako jsem byl ja a ja jsem se s ni stykal natolik moc, ze jsem si neuvedomoval, to, ze ta masa okolo se nijak nezmenila, ze porad vidi v pokerovanejch rukach kriminalnicke symboly. Proste jsem si akorat nevsimal, ze ti lidi si porad myslej to same, jen se to ke me tolik nedostane.
Teoreticky jsem si zalozil na peknej pruser, protoze celou tu dobu jsem se nijak netajil tim, ze jsem pokerovanej a hackuju. Zanechal jsem hodne techle stop, nekde, kde jdou dohledat, protoze jsem vereil, ze uz bude vsechno dobre a lidem uz nikdy nepripadne takova vec spatna, ze uz nebude dalsi generace Starejch Blazkovejch. Jenomze ona ta generace mejch vrstevniku pomalu dospela, a tak jak byli driv aktivni lidi, kteri me povazovali za normalniho, dostali se zas ted do popredi i lidi, kteri me za normalniho nepovazuji, ba naopak, odsuzuji me jako hovado hodne potlaceni. Dorostla tahle generace i z nas, z mojich vrstevniku [takovi ti spoluzaci, kteri vzdy odvraceli hlavu, kdyz jsem sel po chodbe a septali si, ze to je ten divnej fetak, co cte a sedi u kompu, ale jinak ze je hnusnej pankac a smrdi]. K temhle lidem se pridali ti co uz existovali, ty puvodni Stary Blazkovy. A ja zpohodlnel. Protoze jsem veril, ze uz ted bude vsechno v poradku, ze muj zivot uz je konecne tolerovany a chapany, aniz bych jej musel hajit, aniz bych musel byt v opozici, prestal jsem byt v opozici a hajit se. [mluvim sam o sobe, ale berte to tak, ze ja je jakoby mluvicm cele skupiny, cele jedne vrstvy lidi, napric socialnimi tridami].
Jak jsem takhle zmeknul, naopak mezitim dospeli ti lide, co me vzdy meli za nepritele tim, kym v zakladu jsem. Ti jsou ted u moci. A jak ja jsem se prestal obhajovat, branit a utocit, oni jen sbirali silu, argumenty a zahnival v nich odpor k lidem jako jsem ja. Ted uz maji dost vseho. Vadi jim, ze celou dobu po ulicich chodili pankaci, vlasaty manicky, vadi jim, ze lidi svobodne hulili a hackovali.
A tak jak jsem ja porad tim kym jsem, jsou i oni porad stejni. Stare Blazkove jsou dnes v politice, ve skolstvi, u policie, ve statni sprave obecne.
A maji silu nas znova zacit potlacovat.
K tomu vsemu se zase pridava moc penez.
To jsou jeste jini lide.
Tem je vicemene uplne jedno jestli mas ciro, jak jsi starej, nebo jestli hulis a hackujes. Tihle lidi maji jen cile. Pokud jim stojis v ceste, tak si proste najdou cestu, kterak vyuzit sve penize proto, aby jsi jim z cesty uhnul. Cim min tech penez musi pouzit, tim lip.
Takze jestlize muzou pouzit to, ze hulis a hackujes, nebo jsi treba teplej, tak to pouzijou. Vzdyt jsi o tom treba poslednich par let naprosto otevrene psal. Tohle se treba naproste bezne ted deje v Rusku, kde cela jedna vlna novinaru a umelcu ma ted obrovske problemy, protoze si mysleli, ze je tam demokracie a svoboda, tak vysli s comming outem a psali si o cem chteli. Pak se ale zmenil vitr a k moci se dostal nekdo, kdo neche, aby se tak chovali. A ted je zacali masove zavirat a mlatit na ulicich, a kdyz nekdo zvedne ruku a rekne, ze je to nelegalni, tak na ne zatlacej tim, ze prece jsou to fetaci, hackeri a teplousi, tak co je kurva nelegalni zmlatit je a zavrit je.
A lidi z nejnizsich vrtsev nebo blbci, tedy zaklad volicstva, na to slysi. To se presne deje u nas, ruzne ty akce CSSD a ODS, ktere jsou zamerene proi fetakum, bezdomovcum. Proto ruzne DropIn a spol. musi hajit znova svou praci. Protoze proste politici celou dobu videli, ze jejich kamaradi na vysokejch skolach huli. Sledovali jak to funguje, a kdyz se dostali k moci, proste a jasne pochopili, ze blbec typu Stara Blazkova a Pan Novak slysi na to, ze je dobre zavrit hulice a teplouse. No a protoze oni videli, jak vznikala generace svobodnych hulicu a teplousu, tak presne ted vedi na koho maji ukazovat prstem, aby se Novakum a Blazkovejm zavdecili. A mame to tady znovu.
Znovu budem muset hajit sve pokerovane ruce, sve nazory, obleceni, hudbu, ucesy, sve sexualni orientace. Znova uslysime o tom, ze zid, muslim nebo barevnj je ten spatnej.
Uslysime to od politiku i od nacku na ulicich a v hospodach. Budou to rikat delnici a socialne slabi, protoze bude dobre, kdyz takovy typek, co ma sotva na par nejlevnejsich piv, bude moct ukazat prstem na nekoho jineho, aby si nemusel sam sobe zduvodnovat, proc doma mlati zenu a proc je kazdej vecer ozralej z nejlacinejsiho chlastu. Z politikama zase stoji financni-obchodni zajmy. Developeri si kupuji policii, a politiky, aby ziskali lepsi pozemky v centru mest a potlacili demonstrace. [Uz nekdo konecne napsal, co se stalo s roznelenim mesta Prahy za tech par tydnu, co mela byt CR olimpijskou zemi a proc magistraty pak vyrobily novy plan zastavby mesta? Jak se prehodnotily pamatove znoy a brounfields na tyden az dva, aby bylo mozne zmenit vlastniky a zacit bourat? Ze se to stalo dost dlouho pred regionalnimi volbami, aby to slo dotahnout do konce i kdyz ti lide nebudou ted zvoleni?] Pokud dnes demonstraci bude organizovat nekdo, kdo za poslednich 10 let psal svobodne blogy nebo do novin, vytahnou se tyhle jeho blogy a ukaze se, ze to byl marxista, hacker, hulic, teplous, nebo jen byl zbytecne chytrej a mel rad Shakespearovy Sonety.
Takovi lide dostanou po hube jak cernoch v Texasu. A masa, ne ta z demosky, ta se totiz zacne pozvolna bat, ale proste normalni volic reke: "Ja jsem prece bilej Texasan a ten negr a privandrovalec si to zaslouzil." Nic proti texasanum, par jich znam a jsou to bezva lidi [Hello Kenneth ;].
Tohle imho ted sledujem a bude hur.
Je to imho symbol nadchazejicich socialni zmen, o kterych uz delsi dobu pisu, jako i predzvest valky, kterou uz zvestuju taky delsi dobu.
Klasika. Uvedomili jsme si, ze nase levicove i pravicove systemy nemaji dnes realny zaklad.
Nebylo mozne, aby se stat staral o soukromy sektor, vzdyt neuhral ani statni zakazky a statni investice, jak by jeste mohl regulovat trh [tolik k levicove politice].
Zaroven jsme svedky toho, ze neviditelna ruka trhu rozdavala a manipulovala, az defacto cely Euro-Americky svet zil na dluh [to jak k levici tak k pravici]. Tak dlouho jsme nechavali Indii a Cinu delat spatnou praci za levne penize, az si tihle klici a holky nasetrili dost, aby si nas koupili, protoze oni, narozdil od nas nemaji dluhy vsude kam se podivaji. Oni si totiz schovavali do prasatka vsechny ty drobne, co jsme jim milostive nechavali a ted maji dost na vlastneni sveta. Tolik k pravicove politice a k tomu, ze trh se zreguluje sam vlastnimi principy.
Spojeni volneho trhhu se nedovarenymi socialnimi politikami [typicky priklad je Recko] vyustil v to, ze pravidla hry, kterym cela Euro-Americka spolecnost verila, ze jsou jako platna, nas ted zrazuji a nemame se o co oprit.
Klasika. Kdejakej schopnej cigan, kterymu by banka nikdy nedala uver, protoze by jej nikdy nesplacel [ber pojem cikan jako ikonu, symbol, ne jako politicky nekorektni oznaceni narodnosti, rasy a mensiny], je dnes daleko schopnejsi zivit svojich 20 deti, protoze v klidu vyuziva co mu dava dementni System + zaroven nema skrupule nerespektovat jakekoliv pravidlo, ktere mu system diktuje a narizuje. Vyhral. neni sice bohaty podle zadnych pravidel Systemu, v zadnych tabulkach o HDP a Nakupnich Kosicich neni polozkou, s kterou by slo pocitat v grafech, mozna tak na urovni cervenych cisel. Ale presto on sve deti uzivi a dluhy v bance jej netizi. Pokud uz nahodou nejake ma, tak je proste nebude splacet. Nejhorsi, co se mu muze stat je, ze si proste pujde sednout do basy. Kdyz se to tak vezme, kolik lidi si muze jit sednou to basy? Nakonec cela spolecnost, protoze kady dnes neco dluzi a nakonec mozna kazdy nebude schopen splacet? Takze jsem si teda uplacali System. Verili jsme mu nejakych 100 let. Ignorovali jsme, ze existuji lide, kteri mu neveri a kaslou na nej [nebo si jen berou co se jim hodi]. Vetsina z nas mela proste duveru, ze vsechno funguje podle nejakych principu a ze nekdo ty principy zna a dokaze je udrzovat v chodu. Mezitim se ti zraloci, co to cele jen okusovali a proplouvali, stali dost bohatymi, aby uz to mohli delat naprosto nezastirane. Indie a Cina si koupila vsechny automobilky v UK, pro ktere driv delala jen dily za mizerne platy. Cikan ma dnes sejnou sanci jit do vezeni pro dluzniky jako bily limecek nebo modry limecek. [tady znova podotykam, ze pouzivam priklady a cikan, ind nebo cinan, stejne jako urednik nebo manager, neni zadne rasove oznaceni, jako spise priklad typickych spolecneskych a predsudkovych pohledu, jakasi ikona, zany konkretni narod nema byt urazen nebo to nema brat vazne a soudit se kvuli tomu semnou] To co sledujeme je prakticky krize zazitych hodnot, krize systemu ekonomiky a ekonomie, krize politologie. Je to nove prerozdeleni sil, kapitalu, moci. Vlady se jasne ukazuji jako tenka drevena maska nasazena na tvari kouzelnika Soukromeho Vlastnictvi. Rozvojove zeme, kde nenarost nekonecne strme podil 3. sektoru, tedy sektoru sluzeb nad sektory zemedelsko-industrialni vyroby a obchodu, tak tyhle zeme s tradicnimi hodnotami [patri tam i Nemecko, ktere drzi oba tradicni sektory trhu stale pred sluzbami a virtualnim kapitalem smenek, bank a informacniho prumyslu], tak tyhle zeme si najednou mohou koupit pul sveta, tu druhou pulku, kterou ony sami uz neovladaji. Intelektual dnes znovu stoji na vrcholku hromady, masy lidi. Ti lide najednou ztraceji sve tradicni role ve spolecnosti - hornici a zemedelci, vyrobci aut a droni obchodnici, kteri nepresli uplne do sektoru sluzeb, ale zaroven jim rostouci sektor sluzeb snizil zisky na minimum, takze nejsou ani ryba ani rak - stare uz poradne neumeji a nevyplati se, nove se hrouti.
Mluvim tu z pozice prave toho intelektuala. Cloveka mysleni a umeni mimo sluzby ekonimiky. Takovy clovek je jakysi meta prvek nad tou celou masou. Neni ji nadrazen vyznamove, ale je ji nadrazen principielne, myslenkove. A takovy clovek je znovu v ohrozeni, ze jej masa uslape a roztrha. To on s tim vsim mel neco delat. Nemel nikdy dopustit, aby padlo hozpodarstvi, aby zemedelstvi ztratilo smysl, stejne jako rodina nebo vesnice. Nemel nikdy dopustit, aby prevladl sektor sluzeb nad vyrobnimi sektory. Vzdyt on jako jediny to mel a mohl videt globalne. Co na plat, ze na tomhle hrobe place Vaclav Havel uz desitku let. Stejne jej uslape na jedne strane masa, pro kterou se stane vinikem [ne dnes uz ikony nejsou tak dulezite], nebo prinejhorsim fetakem, teplousem a hackerem. Na druhe strane takoveho Vaclava Havla [znovu brat jako ikonu, jako cikana, inda, cinana, managera a bily limecek] uslapou podnikatelske zamery a developeri, medicinske firmy, spolecnosto obchodujici s ropou.... [zase symboly jako cikan, cinan....], v jejich sluzbach jsou policajti a vlady. To ted sledujem. Je na case najit mista zlomu, a podle nich spolecnost zacit lamat [alespon ve svojich hlavach, ona se fyzicky zlame sama, jen musime byt pripraveni], je na case znova hajit nase cira, dlouhe vlasy, hackerinu a sexualni orientace. Nebo mozna zalezt na madrace a pockat, kam az vede kralikuv tunel. Tohle bude zle. Tohle je opravdova krize. Ne jen krize financni, ale predevsim krize lidska. Vyhraji Cinani, Cikani, Indove, Nadnarodni Korporace a prohraji Bile Limecky, Manageri, Intelektualove, Hackeri, Teplousi a Fetaci....
Tohle je hra na ostri noze a zacina potlacovanim demonstraci, pracemi pres cas, ktere nikdo neplati a duverou v system statni zpravy, bankovnich pujcek a prace od klavesnice pocitacu. Znova zvestuji valku, coz je logicky duledek rozsahle krize lidskych spolecenstev od zacatku do konce veku.
nepacî sa ti, ze za tvoje dane stat a mesto stavia megalomansky projekt, ktory znamena zburanie historickej pamaitkovo chranenej vlakovej stanice, zbytocnu komplikaciu dopravnej situacie a likvidaciu historickych parkov, kde strazili ludia stromy pred vytatim este aj po vojne, ked nebolo cim kurit? drz hubu.
ohlasis demonstraciu dva mesiace vopred a mas ju povolenu? drz hubu.
mas 13 alebo 70 rokov, utocis na fizlov alebo tam len stojis a davas na javo, ze s tym nesuhlasis? to je jedno.
mas v ustave garantovane pravo pokojne demonstrovat? neser, lebo prides o zrak.
nastupilo tam proti asi 5000 deckam, studentom, normalnym ludom a dochodcom, nikto nezamaskovany, nikto nehadze kamene, molotovy ani delobuchy, nikto neopusta ohlasene miesto demonstracie, poslu na nich 1,000 najvysinutejsich fasistickych fizlov v plnej polnej, dobre ich zmlatit, odrovnat vodnymi delami a dat im plynu jak v treblinke.
YouTube - 30.09.2010 Stuttgart 21 :Knüppel, Reizgas und Wasserwerfer gegen Parkschützer [720p HD]
MOJE REAKCE:
Myslim, ze znova se opakuje neco jako 1968 unas.
Vnimat takhle: existovala zla doba, utlak, totalita. pak nastala doba uvolneni vztahu, norem, tlaku. lidi si pomalicku zacinaji zvykat, ze muzou mluvit, psat a milovat.
pak se znova pritvrdi a znova to jde vsechno do hajzlu. kdyz jsem byl malej a mladej, hodne jsem psaval a mluvil o tom, ze prece je normalni mit dlouhe vlasy, ciro, chodit v kanadach a hadrach ze sekace, mit nazor, hodne sedet u kompa, hackovat a hulit. byl jsem utlacovanej za vsechno tohle chovani. Pak se to zlomilo. Byl jsem ve ctvrtaku na gymplu pak na vysoke pak jeste nejaky cas. Nastala doba svobody. Cira se dostala do mody, dlouhe vlasy nikdo neresil, dokonce clovek moh bejt i pokerovanej a propichanej treba i v xichte. Hulil kazdej a hacker byl najednou idol chytrejsich divek.
Zvyknul jsem si na to. Nezacal se chovat jinak. Dokonce me ani nesralo, ze je to vsechno moda, to kym jsem byl odjakziva. Pravda, nezacal jsem ani nejak slavit, ze jako se lidi konecne keme chovaji normalne, takjak to melo byt. Proste jsem jen mel dojem, ze lidi jsou asi trosku chytrejsi a normalnejsi [v tom dobrem slova smyslu]. Mam dojem, ze jsem napsal i nejaky ten oslavny blog na tema "je hezke, kdyz i stara blazkova konecne chape, ze jsem pokerovanej a pritom nejsem kriminaknik" Ale ono ouha, ono to bylo jinak. Ona jen dorostla jedna generace, ktera byla takova jako jsem byl ja a ja jsem se s ni stykal natolik moc, ze jsem si neuvedomoval, to, ze ta masa okolo se nijak nezmenila, ze porad vidi v pokerovanejch rukach kriminalnicke symboly. Proste jsem si akorat nevsimal, ze ti lidi si porad myslej to same, jen se to ke me tolik nedostane.
Teoreticky jsem si zalozil na peknej pruser, protoze celou tu dobu jsem se nijak netajil tim, ze jsem pokerovanej a hackuju. Zanechal jsem hodne techle stop, nekde, kde jdou dohledat, protoze jsem vereil, ze uz bude vsechno dobre a lidem uz nikdy nepripadne takova vec spatna, ze uz nebude dalsi generace Starejch Blazkovejch. Jenomze ona ta generace mejch vrstevniku pomalu dospela, a tak jak byli driv aktivni lidi, kteri me povazovali za normalniho, dostali se zas ted do popredi i lidi, kteri me za normalniho nepovazuji, ba naopak, odsuzuji me jako hovado hodne potlaceni. Dorostla tahle generace i z nas, z mojich vrstevniku [takovi ti spoluzaci, kteri vzdy odvraceli hlavu, kdyz jsem sel po chodbe a septali si, ze to je ten divnej fetak, co cte a sedi u kompu, ale jinak ze je hnusnej pankac a smrdi]. K temhle lidem se pridali ti co uz existovali, ty puvodni Stary Blazkovy. A ja zpohodlnel. Protoze jsem veril, ze uz ted bude vsechno v poradku, ze muj zivot uz je konecne tolerovany a chapany, aniz bych jej musel hajit, aniz bych musel byt v opozici, prestal jsem byt v opozici a hajit se. [mluvim sam o sobe, ale berte to tak, ze ja je jakoby mluvicm cele skupiny, cele jedne vrstvy lidi, napric socialnimi tridami].
Jak jsem takhle zmeknul, naopak mezitim dospeli ti lide, co me vzdy meli za nepritele tim, kym v zakladu jsem. Ti jsou ted u moci. A jak ja jsem se prestal obhajovat, branit a utocit, oni jen sbirali silu, argumenty a zahnival v nich odpor k lidem jako jsem ja. Ted uz maji dost vseho. Vadi jim, ze celou dobu po ulicich chodili pankaci, vlasaty manicky, vadi jim, ze lidi svobodne hulili a hackovali.
A tak jak jsem ja porad tim kym jsem, jsou i oni porad stejni. Stare Blazkove jsou dnes v politice, ve skolstvi, u policie, ve statni sprave obecne.
A maji silu nas znova zacit potlacovat.
K tomu vsemu se zase pridava moc penez.
To jsou jeste jini lide.
Tem je vicemene uplne jedno jestli mas ciro, jak jsi starej, nebo jestli hulis a hackujes. Tihle lidi maji jen cile. Pokud jim stojis v ceste, tak si proste najdou cestu, kterak vyuzit sve penize proto, aby jsi jim z cesty uhnul. Cim min tech penez musi pouzit, tim lip.
Takze jestlize muzou pouzit to, ze hulis a hackujes, nebo jsi treba teplej, tak to pouzijou. Vzdyt jsi o tom treba poslednich par let naprosto otevrene psal. Tohle se treba naproste bezne ted deje v Rusku, kde cela jedna vlna novinaru a umelcu ma ted obrovske problemy, protoze si mysleli, ze je tam demokracie a svoboda, tak vysli s comming outem a psali si o cem chteli. Pak se ale zmenil vitr a k moci se dostal nekdo, kdo neche, aby se tak chovali. A ted je zacali masove zavirat a mlatit na ulicich, a kdyz nekdo zvedne ruku a rekne, ze je to nelegalni, tak na ne zatlacej tim, ze prece jsou to fetaci, hackeri a teplousi, tak co je kurva nelegalni zmlatit je a zavrit je.
A lidi z nejnizsich vrtsev nebo blbci, tedy zaklad volicstva, na to slysi. To se presne deje u nas, ruzne ty akce CSSD a ODS, ktere jsou zamerene proi fetakum, bezdomovcum. Proto ruzne DropIn a spol. musi hajit znova svou praci. Protoze proste politici celou dobu videli, ze jejich kamaradi na vysokejch skolach huli. Sledovali jak to funguje, a kdyz se dostali k moci, proste a jasne pochopili, ze blbec typu Stara Blazkova a Pan Novak slysi na to, ze je dobre zavrit hulice a teplouse. No a protoze oni videli, jak vznikala generace svobodnych hulicu a teplousu, tak presne ted vedi na koho maji ukazovat prstem, aby se Novakum a Blazkovejm zavdecili. A mame to tady znovu.
Znovu budem muset hajit sve pokerovane ruce, sve nazory, obleceni, hudbu, ucesy, sve sexualni orientace. Znova uslysime o tom, ze zid, muslim nebo barevnj je ten spatnej.
Uslysime to od politiku i od nacku na ulicich a v hospodach. Budou to rikat delnici a socialne slabi, protoze bude dobre, kdyz takovy typek, co ma sotva na par nejlevnejsich piv, bude moct ukazat prstem na nekoho jineho, aby si nemusel sam sobe zduvodnovat, proc doma mlati zenu a proc je kazdej vecer ozralej z nejlacinejsiho chlastu. Z politikama zase stoji financni-obchodni zajmy. Developeri si kupuji policii, a politiky, aby ziskali lepsi pozemky v centru mest a potlacili demonstrace. [Uz nekdo konecne napsal, co se stalo s roznelenim mesta Prahy za tech par tydnu, co mela byt CR olimpijskou zemi a proc magistraty pak vyrobily novy plan zastavby mesta? Jak se prehodnotily pamatove znoy a brounfields na tyden az dva, aby bylo mozne zmenit vlastniky a zacit bourat? Ze se to stalo dost dlouho pred regionalnimi volbami, aby to slo dotahnout do konce i kdyz ti lide nebudou ted zvoleni?] Pokud dnes demonstraci bude organizovat nekdo, kdo za poslednich 10 let psal svobodne blogy nebo do novin, vytahnou se tyhle jeho blogy a ukaze se, ze to byl marxista, hacker, hulic, teplous, nebo jen byl zbytecne chytrej a mel rad Shakespearovy Sonety.
Takovi lide dostanou po hube jak cernoch v Texasu. A masa, ne ta z demosky, ta se totiz zacne pozvolna bat, ale proste normalni volic reke: "Ja jsem prece bilej Texasan a ten negr a privandrovalec si to zaslouzil." Nic proti texasanum, par jich znam a jsou to bezva lidi [Hello Kenneth ;].
Tohle imho ted sledujem a bude hur.
Je to imho symbol nadchazejicich socialni zmen, o kterych uz delsi dobu pisu, jako i predzvest valky, kterou uz zvestuju taky delsi dobu.
Klasika. Uvedomili jsme si, ze nase levicove i pravicove systemy nemaji dnes realny zaklad.
Nebylo mozne, aby se stat staral o soukromy sektor, vzdyt neuhral ani statni zakazky a statni investice, jak by jeste mohl regulovat trh [tolik k levicove politice].
Zaroven jsme svedky toho, ze neviditelna ruka trhu rozdavala a manipulovala, az defacto cely Euro-Americky svet zil na dluh [to jak k levici tak k pravici]. Tak dlouho jsme nechavali Indii a Cinu delat spatnou praci za levne penize, az si tihle klici a holky nasetrili dost, aby si nas koupili, protoze oni, narozdil od nas nemaji dluhy vsude kam se podivaji. Oni si totiz schovavali do prasatka vsechny ty drobne, co jsme jim milostive nechavali a ted maji dost na vlastneni sveta. Tolik k pravicove politice a k tomu, ze trh se zreguluje sam vlastnimi principy.
Spojeni volneho trhhu se nedovarenymi socialnimi politikami [typicky priklad je Recko] vyustil v to, ze pravidla hry, kterym cela Euro-Americka spolecnost verila, ze jsou jako platna, nas ted zrazuji a nemame se o co oprit.
Klasika. Kdejakej schopnej cigan, kterymu by banka nikdy nedala uver, protoze by jej nikdy nesplacel [ber pojem cikan jako ikonu, symbol, ne jako politicky nekorektni oznaceni narodnosti, rasy a mensiny], je dnes daleko schopnejsi zivit svojich 20 deti, protoze v klidu vyuziva co mu dava dementni System + zaroven nema skrupule nerespektovat jakekoliv pravidlo, ktere mu system diktuje a narizuje. Vyhral. neni sice bohaty podle zadnych pravidel Systemu, v zadnych tabulkach o HDP a Nakupnich Kosicich neni polozkou, s kterou by slo pocitat v grafech, mozna tak na urovni cervenych cisel. Ale presto on sve deti uzivi a dluhy v bance jej netizi. Pokud uz nahodou nejake ma, tak je proste nebude splacet. Nejhorsi, co se mu muze stat je, ze si proste pujde sednout do basy. Kdyz se to tak vezme, kolik lidi si muze jit sednou to basy? Nakonec cela spolecnost, protoze kady dnes neco dluzi a nakonec mozna kazdy nebude schopen splacet? Takze jsem si teda uplacali System. Verili jsme mu nejakych 100 let. Ignorovali jsme, ze existuji lide, kteri mu neveri a kaslou na nej [nebo si jen berou co se jim hodi]. Vetsina z nas mela proste duveru, ze vsechno funguje podle nejakych principu a ze nekdo ty principy zna a dokaze je udrzovat v chodu. Mezitim se ti zraloci, co to cele jen okusovali a proplouvali, stali dost bohatymi, aby uz to mohli delat naprosto nezastirane. Indie a Cina si koupila vsechny automobilky v UK, pro ktere driv delala jen dily za mizerne platy. Cikan ma dnes sejnou sanci jit do vezeni pro dluzniky jako bily limecek nebo modry limecek. [tady znova podotykam, ze pouzivam priklady a cikan, ind nebo cinan, stejne jako urednik nebo manager, neni zadne rasove oznaceni, jako spise priklad typickych spolecneskych a predsudkovych pohledu, jakasi ikona, zany konkretni narod nema byt urazen nebo to nema brat vazne a soudit se kvuli tomu semnou] To co sledujeme je prakticky krize zazitych hodnot, krize systemu ekonomiky a ekonomie, krize politologie. Je to nove prerozdeleni sil, kapitalu, moci. Vlady se jasne ukazuji jako tenka drevena maska nasazena na tvari kouzelnika Soukromeho Vlastnictvi. Rozvojove zeme, kde nenarost nekonecne strme podil 3. sektoru, tedy sektoru sluzeb nad sektory zemedelsko-industrialni vyroby a obchodu, tak tyhle zeme s tradicnimi hodnotami [patri tam i Nemecko, ktere drzi oba tradicni sektory trhu stale pred sluzbami a virtualnim kapitalem smenek, bank a informacniho prumyslu], tak tyhle zeme si najednou mohou koupit pul sveta, tu druhou pulku, kterou ony sami uz neovladaji. Intelektual dnes znovu stoji na vrcholku hromady, masy lidi. Ti lide najednou ztraceji sve tradicni role ve spolecnosti - hornici a zemedelci, vyrobci aut a droni obchodnici, kteri nepresli uplne do sektoru sluzeb, ale zaroven jim rostouci sektor sluzeb snizil zisky na minimum, takze nejsou ani ryba ani rak - stare uz poradne neumeji a nevyplati se, nove se hrouti.
Mluvim tu z pozice prave toho intelektuala. Cloveka mysleni a umeni mimo sluzby ekonimiky. Takovy clovek je jakysi meta prvek nad tou celou masou. Neni ji nadrazen vyznamove, ale je ji nadrazen principielne, myslenkove. A takovy clovek je znovu v ohrozeni, ze jej masa uslape a roztrha. To on s tim vsim mel neco delat. Nemel nikdy dopustit, aby padlo hozpodarstvi, aby zemedelstvi ztratilo smysl, stejne jako rodina nebo vesnice. Nemel nikdy dopustit, aby prevladl sektor sluzeb nad vyrobnimi sektory. Vzdyt on jako jediny to mel a mohl videt globalne. Co na plat, ze na tomhle hrobe place Vaclav Havel uz desitku let. Stejne jej uslape na jedne strane masa, pro kterou se stane vinikem [ne dnes uz ikony nejsou tak dulezite], nebo prinejhorsim fetakem, teplousem a hackerem. Na druhe strane takoveho Vaclava Havla [znovu brat jako ikonu, jako cikana, inda, cinana, managera a bily limecek] uslapou podnikatelske zamery a developeri, medicinske firmy, spolecnosto obchodujici s ropou.... [zase symboly jako cikan, cinan....], v jejich sluzbach jsou policajti a vlady. To ted sledujem. Je na case najit mista zlomu, a podle nich spolecnost zacit lamat [alespon ve svojich hlavach, ona se fyzicky zlame sama, jen musime byt pripraveni], je na case znova hajit nase cira, dlouhe vlasy, hackerinu a sexualni orientace. Nebo mozna zalezt na madrace a pockat, kam az vede kralikuv tunel. Tohle bude zle. Tohle je opravdova krize. Ne jen krize financni, ale predevsim krize lidska. Vyhraji Cinani, Cikani, Indove, Nadnarodni Korporace a prohraji Bile Limecky, Manageri, Intelektualove, Hackeri, Teplousi a Fetaci....
Tohle je hra na ostri noze a zacina potlacovanim demonstraci, pracemi pres cas, ktere nikdo neplati a duverou v system statni zpravy, bankovnich pujcek a prace od klavesnice pocitacu. Znova zvestuji valku, coz je logicky duledek rozsahle krize lidskych spolecenstev od zacatku do konce veku.
Kulturní blog : KaDeWe, Dekadence NOW!, Woody Allen, Václav Bolemír Nebeský a Guiness v Černé Vdově
Den lepší než jiný.
Emailový klient má po nainstalování nového Ubuntu 10.10 v RC verzi zas jiný font. Co blog to jiné písmo.
Možná by to mohlo odpovídat mé náladě, konečně jako bych psal své texty do bloku. Chci už nějaký ten maličký poznámkový blok, který umí posílat emaily. Elektronický moleskin. Vlastě jsem chtěl napsat jen, že jsme se právě vrátili z moc dobrého divadelního představení v Meet Factory, ale asi se to trochu rozroste. Už jenom kvůli tomu, že sem dám citaci z jejich webu, o čem to vlastně bylo. Jaký je můj subjektivní pocit?
Dokážete si představit, jako by napsal Jáchym a Filip Topolovi divadelní hru společně s Franzem Kafkou?
Tak takové to asi bylo.
Spousta nádherných slov popisující všechny ty každodenní věci, co si jich nikdo nevšímá přímo, jen jaksi tvoří pozadí k jeho myšlenkám, touhám a náladám. Přiohnuté do dekadentní atmosféry totalitního zoufalství. Odhalené triky, nebo nějaký jiný zázrak prosperity. Tak nějak. Zůstávají ve mě věty, ne v jejich znění, na to nejsem dost dobrý, abych dokázal napsat něco tak třeskutě krásně odporného. Zůstávají ve mě ve svých významech a cynické vtipnosti, bez úšklebku. Smál jsem se nahlas, hnusu a každodennosti. Tak dobře to ve mě zarezonovalo.
Vtipná kulisa tří televizních obrazovek a kostýmů ze secondhandu se taky počítá.
Chci vidět KaDeWe znovu. Příležitost bude 2.11.2010, tak kdyby se někdo chtěl jít taky podívat, tak myslím, že by neprohloupil. Hodnocení pro lidi, co rádi zkratku 10 z 10, pro tento měsíc. Pocit z výstavy Dekadence NOW! je veskrze rozpačitý. Pokud se člověk nějaký čas pohybuje na těch internetech, jak se teď běžně říká, tak neuvidí vůbec nic, co by jej překvapilo. Byl jsem se podívat už na vernisáži, a jak jsem komentoval už tam, projít si to po směru i proti směru hodinových ručiček nepomůže k tomu, aby člověk něco cítil. Myslím, že si autoři pletou dekadenci s kíčem, pornografií a laciným experimentem, který je tak často znamením (pos)moderního umění naší doby. Nudil jsem se a výstavu nedoporučuji navštívit s přáteli, možná tak ještě s rodiči nebo prarodiči, kteří netráví více jak 10 hodin denně online. Ještě jsem se nestihnul dostat k doprovodným výstavám v jiných městech a k přesahům, jakými jsou například "dekadentní kanál" na youtube. Vzhledem k zajímavějším věcem a nedostatku peněz na cestování se k nim asi ani nedostanu. Tedy pokud bych měl hodnotit jako v populárních časopisech, udělil bych hodnocení 3 z 10. Taky jsem si koupil nějaké knihy, samozřejmě levné. Na Dejvické v metru. Rozhovor s Woodym Allenem o Filmu, vydal Portál, ve velmi pěkné úpravě (Lax Eric: Woody Allen: Hovory o filmu.Praha, Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-373-4). Hezká, napůl lakovaná obálka, hezký býlý papír i vnitřní strana vazby. Téhle knihy je do levných škoda, ale nikdy jsem ji nezahlédnul na pultech normálních knihkupectví. Asi je toho vážně moc, co se dnes dá koupit.
Protože jsem ten den vzal z firmy zálohu, na kterou jsem si snad i vydělal, tak jsem si jeětě pořídil poezii Václava Bolemíra Nebeského, o němž toho nic nevím, krom toho, že chodil s Božkou Němcovou, a nic jsem od něj ještě nečetl, ale při náhodném otevření knihy jsem zahlédl milostné verše o studeném bledém těle, takže ze zálohy vlastně není zase nic, ale můžu si říct, že jsem se týden docela bavil a dostal jsem se k pár zajímavým kulturním a civilizačním produktům-artefaktům, které mne potěšily. To by za ty peníze mohlo i stát ne? Lepší jak chlastat, i když ty Guniessy, co jsem v nich nechtěně málem propil Sofiinu výplatu, když o weekendu dělala v Černé Vdově naproti Divadlu Járy Cimrmana (kam nikdy nepůjdu, protože se bojím, že bych se nudil, nebo na to nejsem dot IN), no tak prostě ty Gunessy mi chutnaly náramě. Taky jsem si slíbil, že si jich po výplatě pár koupím do lednice. Tolik k poznámkám psaných (v posteli) na hromádce. Dobrou noc, jdu si léčit -neustále se vracející- zápal plic. Z webu: meetfactory.cz 5. října 2010 20:00
Emailový klient má po nainstalování nového Ubuntu 10.10 v RC verzi zas jiný font. Co blog to jiné písmo.
Možná by to mohlo odpovídat mé náladě, konečně jako bych psal své texty do bloku. Chci už nějaký ten maličký poznámkový blok, který umí posílat emaily. Elektronický moleskin. Vlastě jsem chtěl napsat jen, že jsme se právě vrátili z moc dobrého divadelního představení v Meet Factory, ale asi se to trochu rozroste. Už jenom kvůli tomu, že sem dám citaci z jejich webu, o čem to vlastně bylo. Jaký je můj subjektivní pocit?
Dokážete si představit, jako by napsal Jáchym a Filip Topolovi divadelní hru společně s Franzem Kafkou?
Tak takové to asi bylo.
Spousta nádherných slov popisující všechny ty každodenní věci, co si jich nikdo nevšímá přímo, jen jaksi tvoří pozadí k jeho myšlenkám, touhám a náladám. Přiohnuté do dekadentní atmosféry totalitního zoufalství. Odhalené triky, nebo nějaký jiný zázrak prosperity. Tak nějak. Zůstávají ve mě věty, ne v jejich znění, na to nejsem dost dobrý, abych dokázal napsat něco tak třeskutě krásně odporného. Zůstávají ve mě ve svých významech a cynické vtipnosti, bez úšklebku. Smál jsem se nahlas, hnusu a každodennosti. Tak dobře to ve mě zarezonovalo.
Vtipná kulisa tří televizních obrazovek a kostýmů ze secondhandu se taky počítá.
Chci vidět KaDeWe znovu. Příležitost bude 2.11.2010, tak kdyby se někdo chtěl jít taky podívat, tak myslím, že by neprohloupil. Hodnocení pro lidi, co rádi zkratku 10 z 10, pro tento měsíc. Pocit z výstavy Dekadence NOW! je veskrze rozpačitý. Pokud se člověk nějaký čas pohybuje na těch internetech, jak se teď běžně říká, tak neuvidí vůbec nic, co by jej překvapilo. Byl jsem se podívat už na vernisáži, a jak jsem komentoval už tam, projít si to po směru i proti směru hodinových ručiček nepomůže k tomu, aby člověk něco cítil. Myslím, že si autoři pletou dekadenci s kíčem, pornografií a laciným experimentem, který je tak často znamením (pos)moderního umění naší doby. Nudil jsem se a výstavu nedoporučuji navštívit s přáteli, možná tak ještě s rodiči nebo prarodiči, kteří netráví více jak 10 hodin denně online. Ještě jsem se nestihnul dostat k doprovodným výstavám v jiných městech a k přesahům, jakými jsou například "dekadentní kanál" na youtube. Vzhledem k zajímavějším věcem a nedostatku peněz na cestování se k nim asi ani nedostanu. Tedy pokud bych měl hodnotit jako v populárních časopisech, udělil bych hodnocení 3 z 10. Taky jsem si koupil nějaké knihy, samozřejmě levné. Na Dejvické v metru. Rozhovor s Woodym Allenem o Filmu, vydal Portál, ve velmi pěkné úpravě (Lax Eric: Woody Allen: Hovory o filmu.Praha, Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-373-4). Hezká, napůl lakovaná obálka, hezký býlý papír i vnitřní strana vazby. Téhle knihy je do levných škoda, ale nikdy jsem ji nezahlédnul na pultech normálních knihkupectví. Asi je toho vážně moc, co se dnes dá koupit.
Protože jsem ten den vzal z firmy zálohu, na kterou jsem si snad i vydělal, tak jsem si jeětě pořídil poezii Václava Bolemíra Nebeského, o němž toho nic nevím, krom toho, že chodil s Božkou Němcovou, a nic jsem od něj ještě nečetl, ale při náhodném otevření knihy jsem zahlédl milostné verše o studeném bledém těle, takže ze zálohy vlastně není zase nic, ale můžu si říct, že jsem se týden docela bavil a dostal jsem se k pár zajímavým kulturním a civilizačním produktům-artefaktům, které mne potěšily. To by za ty peníze mohlo i stát ne? Lepší jak chlastat, i když ty Guniessy, co jsem v nich nechtěně málem propil Sofiinu výplatu, když o weekendu dělala v Černé Vdově naproti Divadlu Járy Cimrmana (kam nikdy nepůjdu, protože se bojím, že bych se nudil, nebo na to nejsem dot IN), no tak prostě ty Gunessy mi chutnaly náramě. Taky jsem si slíbil, že si jich po výplatě pár koupím do lednice. Tolik k poznámkám psaných (v posteli) na hromádce. Dobrou noc, jdu si léčit -neustále se vracející- zápal plic. Z webu: meetfactory.cz 5. října 2010 20:00
Režie: Magda Stojowska
Dramaturgie a překlad: Lukáš Jiřička
Adaptace textu: Magda Stojowska a Iga Gańczarczyk
Scénografie: Dominik Lang a Erik Sikora
Light Design: Vladimír Burian
Video: Erik Sikora
Kostýmy: Máša Černíková
Hudba: Georgij Bagdasarov
Hrají: Hynek Chmelař, Anita Krausová a Vladimír Marek Inscenace dramatu polského dramatika a režiséra Helmuta Kajzara KaDeWe vznikla adaptací textu „Další díl (KaDeWe); Operní libreto”, který byl napsán v 70. letech během častých pobytů Helmuta Kajzara v Západním Berlíně. Jedná se o koláž syrových obrazů města a jeho vlastní imaginace, intimních fantazií týkajících se milenců, umění, mediální světa atd. Titulní KaDeWe jako tehdejší největší velkoobchod Evropy je pro autora metaforou temné a lákavé strany světa. Tento supermarket zároveň představuje sexshopy, bordel a uměleckou galerii, v němž se autor - hrdina anebo (čtenář-divák) kouká na plejádu podivných postav a předmětů. Je to také cesta k zasvěcení.
Kostýmy: Máša Černíková
Hudba: Georgij Bagdasarov
Hrají: Hynek Chmelař, Anita Krausová a Vladimír Marek Inscenace dramatu polského dramatika a režiséra Helmuta Kajzara KaDeWe vznikla adaptací textu „Další díl (KaDeWe); Operní libreto”, který byl napsán v 70. letech během častých pobytů Helmuta Kajzara v Západním Berlíně. Jedná se o koláž syrových obrazů města a jeho vlastní imaginace, intimních fantazií týkajících se milenců, umění, mediální světa atd. Titulní KaDeWe jako tehdejší největší velkoobchod Evropy je pro autora metaforou temné a lákavé strany světa. Tento supermarket zároveň představuje sexshopy, bordel a uměleckou galerii, v němž se autor - hrdina anebo (čtenář-divák) kouká na plejádu podivných postav a předmětů. Je to také cesta k zasvěcení.
Hrdinou KaDeWe jsi ty - Cizí na pozadí pulzujícího města. Jsi kýmsi anonymním, kdo těká mezi divnými místy - veřejnými záchodky, nádražími, podchody, letišti, křižovatkami; kdo chodí po parkovištích velkých měst, někdy se zahledí do oken aut, vchází do obchodních center, nočních klubů, podezřelých míst, které odhalují surreálné obrazy možných rozkoší, televizní edeny, složené v neskutečné fantazie. To jsou tvá ne-místa, prostory zbavené totožnosti, v nichž tvoříš jednotu s masou anonymních lidí. Jejich samota, znásobená miliónem - je milionkrát opakované gesto stále tím samým gestem? Tobě - Cizímu dělá společnost královna Mab a pan Eden. Jejich osobnosti jsou proměnlivé, neuchopitelné, odrážejí v sobě existence, s nimiž se Cizí potkává. Jejich přítomnost se také stává nesnesitelnou součástí prostoru, která multiplikuje obrazy, šmíruje a snáší rozdíl mezi životem a umělostí. Kým se stal Cizí na konci své cesty? Jaký smysl má jeho patos a agónie ve světlech reflektorů, v okamžitém televizním přenosu?
Helmut Kajzar (1941-1982)
Polský divadelní režisér, překladatel, esejista a dramatik. Jako režisér i autor dramatických textů anticipoval umělecký vývoj o dvě desetiletí dopředu a jeho tvorbě začíná být v plné míře doceňována až nyní. Mezi jeho oblíbenou i jím překládanou literaturu patří světová dramatická či prozaická tvorba, která akcentuje formální výstavbu díla a hru s literární strukturou jako např. práce Luigiho Pirandella, F.X. Kroetze, Petera Handkeho, Tadeusze Różewicze nebo Friedricha Dürenmatta. Režíroval v divadlech po celém Polsku, ale také v NDR, NSR či ve Švédsku a Anglii.
Kromě hry s původním názvem Další díl (KaDeWe) (1973-1974) napsal například dramata +++ (Třemi křížky) (1972), Sebeobrana (1974-1975), Villa dei Misteri (1977) či Král David (nedatováno, vydáno 1984). Jeho divadelní hry v mnohém navazují na poetiku básníka a dramatika Tadeusze Różewicze a náleží k proudu tzv. „postdramatické“ divadelní literatury. Struktura a charakter zvláště jeho pozdních textů ve své formální výstavbě připomíná tendence postmoderní německé dramatiky, neboť osciluje mezi dramatem, scénářem, esejem a intimním deníkem, ruší klasické rozdělení textu na jednotlivé dialogy či monology postav či ignoruje uvádění scénických poznámek. Tím vším dává čtenářům i inscenátorům volný prostor k vlastnímu uchopení dramatu a jeho rozvržení mezi aktéry.
Konicky pro silence a sebevrahy.
Tenhle text vzniknul jako reakce na nejakou diskuzi, predevsim na tema drogy, sebeurceni, cile... diskutovalo se o tom, jaka by mela byt nahrada za drogy pro lidi, kteri je uzivaji, jake hodnoty jsou dulezite pro jedny a pro jine. Ukazalo se, ze neni uplne mozne shodnout se na tom, co ze maji radi jedni a druzi a co ze by melo delat komu dobre. Co tedy hledam a co jsem kdy hledal ja... Snad to bude pochopitelne. Budu rad, kdyz se nejak vyjadrite.
YMLADRIS: tak vetsina lidi neco hleda. napr budhismus je postaven na otazce "jak z utrpeni". je-li tu tato (vyrcena ci nevyrcena) otazka, mysl patra. pokud tu neni hledani, asi nema vyznam... nic dalsiho z toho co napisu. ale dejme tomu ze hledas (psal over). co hledas? toz ptala jsem se co hledas v drogach. nevim, takze teoretizuju ze hledas naplneni sveho potencialu. sorry za frazi. ja jsem teda v sobe vzdy mela matne tusene obrazy toho co bych mohla byt, co by mohlo byt... kdyz by tu nebyly limity. utrpeni z toho ze clk sam sebe sabotuje, zpravidla z nejruznejsich strachu. Hledani sebevyuziti. to je imho pro me dulezita informace, dnes jsem si ji definoval sam pro sebe. Ne ze bych nevedel kdo jsem [budu mluvit o Overdrive, nemuzu mluvit za Truce]. Tak tedy ja vim jak citim, vim co znam, vim kde jsem schopen se vyuzit a vim, jake to bude, kdyz naprosto plavu a jeste na tom zalezi.
Kdysi jsem se rozhod, ze budu hardcore uprimnej. Tedy kdyz neco nevim, reknu nevim, ale nebude to vymluva se to nenaucit. Ze kdyz se budu chtit smat grotesce od disnehyho udelam to i kdyz cely dav kolem me bude krivit hubu. A zas kdyz se vsichni budou smat, a ja nudit, tak usnu, klidne.
Takze vlastne vim co jsem.
Otazka zni CO SEMNOU!?
Me osobne nikdy nestacilo prijimat. IMHO jsem do jiste miry tazny kun, minimalne v textu. Mam hodne znamych [a par pratel], kteri radi sleduji co delam.
Vzdy jsem mel problem s tim, ze tenhle pristup je veskrze pasivni, a malokdo nejak vyznamej a inspirativnej reaguje. Mojim snem vzdy bylo tvorit a mit pro to i publikum. A vic nevim. Takze jdu tim svetem a snazim se ho prebirat, tak, aby semnou prochazel a ja ho nejak doplnil, obohatil. A mam hruzu z toho ze delam malo. Takovou strasnou hruzu, ze obcas stojim spickama nad propasti. Zvlast pote, co nedavam tenhle pristup diteti. Proto jsem za debila. A z toho vychazi bolest. Ale bolest jako takovou bych rozhodne nevnimal v tomhle duchu... YMLADRIS: nevim truce v jake poloze jsi ty, jaky mas vztah ke sve mysli, jak moc se s ni identifikujes a zaroven nakolik vidis ze je zdrojem dejme tomu urcitych problemu kdyz neco boli, i telesne, ma to smysl. telo/mozek/psyche se podle me brani a prizpusobuje. takze delat nejake nasili nemusi byt vzdy dobre. je to jako by si clovek nechal opravit diru v zubu, ve kterem ale zustal hnijici koren.
tohle presne jsou pro me mnohdy drogy, meditace atd. Je strasne dulezite uvedomit si jestli neco lakujes, nebo jdes nekam dal. IMHO kdyz lakujes, je to proste neproduktivni. Prvni krok by mel byt smirit se nebo spis uvedomit si [ten mir je jen slovo pro to, kdyz se strili jinde, nemam nic proti neutuchajicimu boji sam se sebou] ze jsem, kdo jsem a co muzu.
Tim si clovek definuje jakysi referenci. A kdyz tuhle referenci mas muzes posuzovat proc veci boli. Treba. Zaroven se na tu referenci muzes spolehnout kdyz neco jde sejdrem, treba, kdyz par let smazis. Myslim, ze nekteri lide si proste tu referenci nedelaji ze sebe, ale delaji si ji nejakym vnejsim faktorem: virou, praci, partnerem, meditaci, drogama.
Muzes se spolehnout na to, jakej bude heroin. Nejakej cas. Vlastne to nic moc jineho neumi. Jen to stabilizuje, tvori to TEBE. Samo to neni reference TEBE je to reference drogy. Stejne tak neni prace reference TEBE. Je to proste neco, co muze a nemusi byt. Pamatuju si, ze jsem mival obdobi, kdy jsem nechtel byt zavisly na nicem. To je dulezita informace. Nemit nic a moct cokoliv. Janse, kdyz clovek starne, ma cut vic se spojovat s vecmi. Nevim proc tomu tak je, tedy vim ale to je OT. Kazdopadne me osobne daly tvrde drogy nekolik poznani: zavislost ma krivku a zaroven je to onen referencni bod, aspon na cas. neopirej se o spatne vyrezane svate a nestavej dum na pisku. spadnes. to je mile poznani.
dalsi vec, co jsem poznal, je ta, ze vim, k cemu se mam vratit. tedy ze je tady jakysi bod, kterym jsem ja, a ac jsem s nim VELMI nespokojeny, neni to duvod, abych se jej pokousel znovu a znovu redefinovat. vlastne je to, jako by se clovek snazil satale dokola zpocitat nejaky axinom. blbost. rozvijej. nezacinej porad znova. vracej se k vecem co uz jsi delal. sorry za obsahlejsi text, neni v nem zdaleka, co bych mohl a chtel napsat, ale proste tvrdim, ze tema pameti je stejne dulezite jako tema identity a budoucnosti, repektive ze dulezite vubec neni.
blbej zen, co?
jo, je to ma starodavna definice NO PAST, NO FUTURE. jenomze uz jsem pozna i jake je to NO NOW. A tedy vim, nebo si myslim, ze se s tim da pracovat. Nastal cas uchopovani rovnomerne. Minulost [koreny, znalosti], pritomnost [sebe identita, uceni se, zabava], budoucnost [cile] == vysledkem toho je vicemene stala osobnost pohybujici se v prostoru a case. Jednu z veci jsem do konceptu nedokazal uplne zahrnout nejakym vystiznym heslem. A to je bohapusta sensualita. Mozna i bohaplna. To je fuck. Tedy ZABAVA. To je zaroven presah k cilum. Tvrdim totiz ze uz nejaky cas vnimam nedostatek podnetu, ktere by bavily nas mysi behajici v kolecku. Nehrabem tunely, nestradame za skranema majetek, neplodime deti na bezicim pase. K CEMU JSME?
A je tu otazka identity jako casosmerneho vektoru. A tohle je to co musime zodpovedet. Ne lakovat. Ne chtit se stat nekym. My uz nekym jsme, jen nevime k cemu je nam to dobre. A proto hledam alternativy i pro lidi, kteri netouzi po moci, majetku, slave... konicky pro silence a sebevrahy.
Nemám náladu na nic... Kompilace... pozvánka
Tak nějak nemám náladu na nic, než na muziku a osamělé procházky (někdy s flaškou vína). Třídím v hlavě myšlenky po létě a trvá to asi jako defragmentace disku, dlužno podotknout, že u toho vydávám asi tak stejné zvuky, jako nebohý disk postižený úklidem. Vlastně uklízím co se dá. V knihovně, na discích, šatník. Vůbec to není na škodu, člověk najde spoustu zajímavých věcí, které měl rád, jen na ně pozapoměl. Platí i pro hudbu. Teď zrovna mi do uší lezou libé tóny art-hardcore-punk-jazzu v podání Naked City a zachvíli bue střídat John Zorn a jeho Filmworks.
Je moc dobře, že mne znova začala bavit hudba, je to jeden z mojich hlavních koníčků a člověku není veselo, když ztratí svůj zájem a svět není takový, jak by jej chtěl mít. Léto je asi vždy taková kritická doba, kdy člověk (já) nemá nikde kotvu a pluje po proudu i když by chtěl navigovat spíše podle hvězd.
Takže tu zas máme jednou hledače sebe sama, který ale ví, že všechny tyhle nálady jsou jen fází cyklu roku, jen pořád netuší, jak se vyrovnat s tím, že jej stále znovu a znovu zasahují s neztenčenou intenzitou, aniž by se nakonec cokoliv vysvetlilo. Kdysi jsem si řekl, že štěstí poznáš vždycky až zpětně, možná je to vlastnost paměti, která milosrně zapomíná, že při dlouhých zimních procházkách je mi vlastně zima a fouká mi pod šátek na krku, pamatuju si pak jen zasněžené pláně a matné, zubaté slunce ve větvých opadaných stromů. Že jsem měl kanady plné sněhu. Ach kdo ví.
Snad právě a jedině podzim se projevuje hned. Toho slunce mezi větvemi je víc, vítr tančí barevým listím, všecko voní, země, mlha, usychající tráva. Dají se krást a sbírat plody zahrad a alejí. Příval barev, vůní a změn mne oslňuje. Způsobuje okamžitý stav radosti a zároveň mi neumožňuje plně uchopovat, takže jsem jakýmsi oblakem nálad. Když je obloha modrá a jasná, směju se, a když zešedne do olověného příklopu, zase se mračím. Podzim v sobě vždy nese změnu. Jaká bude ta letošní? Uvažuju o výpovědi, protože sám neuživím koho a co potřebuji, tak bych chtěl pracovat za víc (a víc). Možná že se potajmu lekám rutiny. Dva roky a půl dalšího. Zatím nejdéle, co jsem kde vydržel. Práci mám rád, lidi tam taky, ale chybí mí pozitivní zpětná vazba, vadí mi nedostatek práce. Možná bych odešel do Olomouce. Za rodinou, alespoň nachvíli. Odpočinout si. Nechám to chvíli ještě gradovat, ale už si připravuji další kroky. Chci se naučit řídit, tedy ne, že bych to neuměl, ale už chci i papíry. Moje lenost by pak přecejen dostala křídla a nakonec i práce by byl větší výběr. Možná nějaké svobodnější.
Zapoměl jsem podotknout, že mě chtějí stáhnout z létání po cizích zemích a posadit mne do kanclu na okraji Prahy? Jo přesně tam, kam musím jezdit ranníma tranvajema, dostávám vynadáno, za to, že tam nejsem dost dlouho (a to i když není práce, když práce je, za přesčasy nikdo děkuju neřekne a píchačky je schválně nepočítají). Tak to tedy nechci.
Buď létat nebo odejít. Každopádně začít jezdit. Vlastně je asi vidět, že mě v poslední době nic vážněj neinspirovalo z toho, že vlastně němám co napsat, než tenhle plačtivý blog.
Dobré vědět a prosím blízké a nejbližší aby zase jednou měli ztrpení.
Znovu se otáčí bubínek v revolveru, čekám až kulka zapadne na své místo a já zmáčknu spoušť zbraně přiložené ke spánku. Příležitost a inspirace je jako takovýhle výstřel v ruské ruletě. Někdy se bubínek otáčí až nekonečně dlouho, jindy to člověk dostane hned z první. Nejhorší je nehrát nebo se k smrti vzděsit, že tentokrát to snad nějak nedopadne. Že to snad ovládáme, že žijem podle nějakého svého plánu, to je nekonečná mílka. A dost už. Nemám rád tyhle blogy, které nakonec vlastně stejně nikdo nechce číst, tak sem raděj vlepím pár citací, co se mi dnes líbily a příště už snad napíšu něco pořádného. Tak tedy hudbo hraj...
The Rising Hope
~ zdroj: Tabák Van Nelle: Zware Shag === In Naked City’s characteristic early style, songs were often performed at astonishingly fast tempos, drawing heavily on thrash metal and hardcore punk’s emphasis on extreme speed. Many songs were quite brief, and typically switched musical genres every few measures, perhaps comparable to spinning a radio dial at random and hearing the same band performing on every station. One critic described Naked City’s music as “jump-cutting micro-collages of hardcore, country, sleazy jazz, covers of John Barry and Ornette Coleman, brief abstract tussles — a whole city crammed into two or three minute bursts.” This fast-change tendency was inspired in part by Carl Stalling — a Zorn favorite — who wrote music for many Warner Brothers cartoons (featuring Road Runner, Bugs Bunny, Daffy Duck and others); music that featured frequent shifts in tempo, theme and style. Naked City’s eponymous first album was distributed by Elektra Nonesuch and featured a famous Weegee photograph (taken 1943) of a dead gangster on its cover along with macabre illustrations by Maruo Suehiro. There was disagreement between Zorn and the label over cover art on subsequent albums. Zorn wanted to use explicit S&M pictures, images from 19th century medical archives, and execution photographs, most notoriously of a Leng Tch’e victim; Elektra Nonesuch refused. Zorn ended his relationship with Elektra, releasing subsequent Naked City albums on Shimmy Disc and his ownAvant and Tzadik labels.
~ zdroj: http://www.last.fm/music/Naked+City/+wiki ====
Díky spojení s Day After je v obchodě mezi zákazníky často k vidění smetánka domácí hardcorové scény – jsou to hodní a veselí hoši, netřeba se děsit jejich mohutných tetování. Babičkám z okolí se to těžko vysvětluje, ale normální lidé by mohli mít pochopení… ~ zdroj: emalový věstník obchodu polí5, který se mimo jiné zmiňuje i o tom, že 12.10. v klubu K4, Praha 1, Celená ulice, proběhne křest nové desky světoznámého a oblíbeného Intelektuálského Punku, tedy Skrytého Půvabu Byrokracie. Kdo tam nebude zaváhá, alespoň doufám.
Je moc dobře, že mne znova začala bavit hudba, je to jeden z mojich hlavních koníčků a člověku není veselo, když ztratí svůj zájem a svět není takový, jak by jej chtěl mít. Léto je asi vždy taková kritická doba, kdy člověk (já) nemá nikde kotvu a pluje po proudu i když by chtěl navigovat spíše podle hvězd.
Takže tu zas máme jednou hledače sebe sama, který ale ví, že všechny tyhle nálady jsou jen fází cyklu roku, jen pořád netuší, jak se vyrovnat s tím, že jej stále znovu a znovu zasahují s neztenčenou intenzitou, aniž by se nakonec cokoliv vysvetlilo. Kdysi jsem si řekl, že štěstí poznáš vždycky až zpětně, možná je to vlastnost paměti, která milosrně zapomíná, že při dlouhých zimních procházkách je mi vlastně zima a fouká mi pod šátek na krku, pamatuju si pak jen zasněžené pláně a matné, zubaté slunce ve větvých opadaných stromů. Že jsem měl kanady plné sněhu. Ach kdo ví.
Snad právě a jedině podzim se projevuje hned. Toho slunce mezi větvemi je víc, vítr tančí barevým listím, všecko voní, země, mlha, usychající tráva. Dají se krást a sbírat plody zahrad a alejí. Příval barev, vůní a změn mne oslňuje. Způsobuje okamžitý stav radosti a zároveň mi neumožňuje plně uchopovat, takže jsem jakýmsi oblakem nálad. Když je obloha modrá a jasná, směju se, a když zešedne do olověného příklopu, zase se mračím. Podzim v sobě vždy nese změnu. Jaká bude ta letošní? Uvažuju o výpovědi, protože sám neuživím koho a co potřebuji, tak bych chtěl pracovat za víc (a víc). Možná že se potajmu lekám rutiny. Dva roky a půl dalšího. Zatím nejdéle, co jsem kde vydržel. Práci mám rád, lidi tam taky, ale chybí mí pozitivní zpětná vazba, vadí mi nedostatek práce. Možná bych odešel do Olomouce. Za rodinou, alespoň nachvíli. Odpočinout si. Nechám to chvíli ještě gradovat, ale už si připravuji další kroky. Chci se naučit řídit, tedy ne, že bych to neuměl, ale už chci i papíry. Moje lenost by pak přecejen dostala křídla a nakonec i práce by byl větší výběr. Možná nějaké svobodnější.
Zapoměl jsem podotknout, že mě chtějí stáhnout z létání po cizích zemích a posadit mne do kanclu na okraji Prahy? Jo přesně tam, kam musím jezdit ranníma tranvajema, dostávám vynadáno, za to, že tam nejsem dost dlouho (a to i když není práce, když práce je, za přesčasy nikdo děkuju neřekne a píchačky je schválně nepočítají). Tak to tedy nechci.
Buď létat nebo odejít. Každopádně začít jezdit. Vlastně je asi vidět, že mě v poslední době nic vážněj neinspirovalo z toho, že vlastně němám co napsat, než tenhle plačtivý blog.
Dobré vědět a prosím blízké a nejbližší aby zase jednou měli ztrpení.
Znovu se otáčí bubínek v revolveru, čekám až kulka zapadne na své místo a já zmáčknu spoušť zbraně přiložené ke spánku. Příležitost a inspirace je jako takovýhle výstřel v ruské ruletě. Někdy se bubínek otáčí až nekonečně dlouho, jindy to člověk dostane hned z první. Nejhorší je nehrát nebo se k smrti vzděsit, že tentokrát to snad nějak nedopadne. Že to snad ovládáme, že žijem podle nějakého svého plánu, to je nekonečná mílka. A dost už. Nemám rád tyhle blogy, které nakonec vlastně stejně nikdo nechce číst, tak sem raděj vlepím pár citací, co se mi dnes líbily a příště už snad napíšu něco pořádného. Tak tedy hudbo hraj...
The Rising Hope
~ zdroj: Tabák Van Nelle: Zware Shag === In Naked City’s characteristic early style, songs were often performed at astonishingly fast tempos, drawing heavily on thrash metal and hardcore punk’s emphasis on extreme speed. Many songs were quite brief, and typically switched musical genres every few measures, perhaps comparable to spinning a radio dial at random and hearing the same band performing on every station. One critic described Naked City’s music as “jump-cutting micro-collages of hardcore, country, sleazy jazz, covers of John Barry and Ornette Coleman, brief abstract tussles — a whole city crammed into two or three minute bursts.” This fast-change tendency was inspired in part by Carl Stalling — a Zorn favorite — who wrote music for many Warner Brothers cartoons (featuring Road Runner, Bugs Bunny, Daffy Duck and others); music that featured frequent shifts in tempo, theme and style. Naked City’s eponymous first album was distributed by Elektra Nonesuch and featured a famous Weegee photograph (taken 1943) of a dead gangster on its cover along with macabre illustrations by Maruo Suehiro. There was disagreement between Zorn and the label over cover art on subsequent albums. Zorn wanted to use explicit S&M pictures, images from 19th century medical archives, and execution photographs, most notoriously of a Leng Tch’e victim; Elektra Nonesuch refused. Zorn ended his relationship with Elektra, releasing subsequent Naked City albums on Shimmy Disc and his ownAvant and Tzadik labels.
~ zdroj: http://www.last.fm/music/Naked+City/+wiki ====
Díky spojení s Day After je v obchodě mezi zákazníky často k vidění smetánka domácí hardcorové scény – jsou to hodní a veselí hoši, netřeba se děsit jejich mohutných tetování. Babičkám z okolí se to těžko vysvětluje, ale normální lidé by mohli mít pochopení… ~ zdroj: emalový věstník obchodu polí5, který se mimo jiné zmiňuje i o tom, že 12.10. v klubu K4, Praha 1, Celená ulice, proběhne křest nové desky světoznámého a oblíbeného Intelektuálského Punku, tedy Skrytého Půvabu Byrokracie. Kdo tam nebude zaváhá, alespoň doufám.


